Masopusty, Velikonoce, Máje

Dnes postupně opět ožívají bývalé tradiční pouti a další výroční obyčeje. Některé se změnou politické orientace a novým osídlením části kraje téměř zanikly.

VÝROČNÍ OBYČEJE
Dnes postupně opět ožívají bývalé tradiční pouti a další výroční obyčeje. Některé se změnou politické orientace a novým osídlením části kraje téměř zanikly. Lidové zvyky jsou zpravidla nedílnou součástí křesťanských svátků.

Masopust
Jedná se o lidovou veseselici s maškarním průvodem doprovázeným lidovými muzikanty. Při Masopustu je převzata nadvláda nad obcí od starosty, v průvodu masek jsou ženich a nevěsta, principál a různí řemeslníci a další. Průvod se přesunuje od chalupy k chalupě, všude je veselí, tančí se a připraveny jsou i různé říkanky. Závěrem průvodu je vhozen Bakschus nebo smrtka do vody. Den je ukončen taneční zábavou. Tradice masopustu, dnů hojného jídla a pití souvisí s pohyblivými Velikonocemi. Masopust končí před Popeleční středou.

Velikonoce
Tento největší křesťanský svátek slavený 1. neděli po prvním jarním úplňku doprovázelo mnoho zvyků. Od čtvrtka do soboty pašijového týdne se ještě někde, zejména na Chodsku, „rajrá“ (chodí se s klepačkami), protože zvony symbolicky odletí v té době do Říma. Dodržuje se pomlázka – symbolické šlehání dívek, aby míza z čerstvého proutí přešla do děvčat. Vyhazují se vajíčka a malují se kraslice. Typické pokrmy jsou velikonoční beránek, nádivka, jidáše, barvená vajíčka.

Májky a máje
Stavění májek má dlouhou nepřerušenou tradici. Na návsích před filipojakubskou nocí z 30.4. na 1.5. se slavnostně vztyčí a upevní velký jehličnatý strom ozdobený věncem a fábory. Večer se pálí čarodějnice – hranice s figurínou čarodějnice. U májky se celou noc hlídá, aby ji mládež z okolí neporazila. V noci pak neočekávaně popíše chasa vápnem silnice před domy trefnými slogany. Na Rokycansku a Plzeňsku se zřídka drží některou sobotu v květnu staročeské Máje. Svobodným dívkám se staví před domem ozdobené břízky. Přes den chodí krojovaní nadšenci s muzikou na obchůzku po jednotlivých staveních. Někde se i vyvolává z boudy (veršovánky na dívky a další obyvatele) a stíná se žába. Večer se volí královna Máje, tančívá Česká beseda, které je téměř 150 let, a následuje taneční zábava. Staročeské Máje lze spatřit nepravidelně např. v Dýšině, v Kozojedech na severním Plzeňsku, v Podmoklech na Rokycansku a v Lužanech na jižním Plzeňsku.

Naposledy upravil: Beránek Filip (30.06.2010)