Vchynicko-tetovský kanál

Původně spojnice Vydry a Křemelné, která obchází nesplavnou část Vydry, sloužila k plavbě metrového dříví na Čeňkovu Pilu a do dalších pil při řece Otavě. Dnes je kolem celého kanálu vystavěna naučná stezka.

V roce 1799, kníže Schwarzenberg kupuje od hraběte Kinského rozsáhlé území Prášilského panství a využívá obrovského bohatství dřeva ze zdejších rozsáhlých lesů. V letech 1799-1801 byl vybudován podle návrhu Ing. Rosenauera Vchynicko-tetovský plavební kanál.

Kanál začíná 2 kilometry od Modravy pod bývalou osadou Vchynice-Tetov. V místě odbočení kanálu byla řeka Vydra přehrazená hradlovým mostem. Most sloužil jako hráz, která zabraňovala pronikání plaveného dřeva do nesplavného balvanitého koryta Vydry.

První 2 km vede kanál podél Vydry až nad bývalý královácký dvorec Antýgl, kde se prudce stáčí zpět a vede podél Rokyty a kolem Kostelního vrchu k osadě Mosau. Zde překračuje silnici Srní - Prášily a pokračuje pod Spálený vrch. Zde původně končil přes Sekerský potok v řece Křemelné.

Ke svému účelu kanál sloužil ještě počátkem 20. století. Do roku 1958 byl využíván až po Rokytu. Na několika místech po trase kanálu se dochovaly původní klenuté kamenné mosty a na mnoha místech zbytky vyzděného koryta. Délka kanálu je 14,4 kilometrů, výškový rozdíl je 190 metrů, místy je koryto až 5 metrů široké, částečně vyzděné. Dnes je celé dílo využíváno jako přivaděč vody do nádrže pod Sedelským vrchem nad Srním. Odtud voda padá porubím na kola turbíny hydroelektrárny na Čeňkově pile.

Dnes je po mnoha letech tento most opět zrekonstruován a slouží turistům. Naučná stezka kopíruje celý Vchynicko-Tetovský kanál od Rechlí až do blízkosti Srní. Cesta je po celé délce značena, díky iniciativě Klubu českých turistů, jedinou turistickou zelenou značkou. Na zajímavých úsecích a na křižovatkách cest je deset informačních tabulí, ze kterých se návštěvník dozví historické, přírodopisné, kulturní i technické údaje v českém, německém a anglickém jazyce. Na mnoha místech jsou lavičky a vyhlídková zastavení. Stezku mohou využívat nejen pěší turisté, ale i cyklisté a v některých rovných částech i vozíčkáři.